Myšlenka

Začalo to jako trip. Postupem času se z jedné akce stal seriál něčeho mnohem většího. Už to není jedna ojedinělá akce, kde cesta je cíl. Je z toho něco, na co se děti strašně těší, protože ví, že to bude bomba a že společně zase zažijeme něco skvělého.  Je z toho kult.

Co je tedy FRT

Je to chvíle, kdy jsme spolu. Kdy žijeme jen pro sebe a užíváme si společných chvilek. Kdy podnikáme občas i trochu bláznivé věci, mnohdy podle přání každého z nás. FRT je nabito zážitky, novými zkušenostmi, a hrami. Je to náš čas, naše chvíle, naše FRT.

Pravidla FRT

– Pokaždé je úplně jiné.
– Vždy je to překvapení.
– Je o dětech a pro děti.
– Všechno je povoleno.
– Užíváme si to.
– Jsme veselí a nadšení.

Co nechceme

– Kyselé ksichty.
– Nadávky.
– Fňukání.
– Negativní lidi.
– Naschvály.
– Slova začínající NE.

Vlastní svět

Jdu do toho! Bude to bomba. Půl roku vymýšlení, příprav, bylo hodně variant, zjišťování, nápadů a všeho toho okolo. ČR, nebo EU? Něco se zrealizovat dalo, jiné ne. Třeba takové obytné auto bylo trochu drahé a už vyprodané. Křídové spreje na pomalování auta nebyly díky Covidu skladem atd. Udělal jsem mapu se 41 místy, které se dětem budou určitě líbit.

Stavba postele

Pojedeme Drobkem. Koukal jsem na nápady, jak udělat postel do auta. Kreslil, přemýšlel, mlžil před dětmi. V červu jsem se dal do díla. Dřevo, lepidlo, pila, koberec, matrace… Víkend před odjezdem bylo hotovo. Museli jsme to vyzkoušet a tak jsme víkend před odjezdem jeli na Ondřejník. Noc byla super, postel vydržela, je skvělá a nám se to líbilo.

Přípravy

Jelikož plán byl tajný, bylo potřeba se domluvit s maminkou, babičkou a tetou. Děti jsem dal babičce na zahradu, abych mohl sbalit věci. Vařič, stůl, deky, polštáře, vodu na vaření, jídlo, opalovací krémy, plavky, oblečení, pálky, míč, karty, na auto hodil rakev atd.
Přišel den Dé. Byla sobota, 3.7.2021 odpoledne. Zavolal jsem dětem ať se kouknou na ten klip. A po chvilce ještě jednou s tím, jestli chtějí něco takového zažít. A jestli jo tak ať jsou za 10 minut u auta, protože začaly prázdniny a my jedééééém…

Trip

Vyjeli jsme z Těrlicka, první zastávka byla ve Frýdlantu a děti pak chtěly na Bílou. No proč ne. Vždyť je to pro ně. První noc v autě pod nějakou sjezdovkou u lesa. Pak už to byl mazec. Koupání ve 3 zatopených lomech, lodičky, raft, návštěvy u rodiny a známých, hry, společné vaření na ohni, opékání buřtů, piečoky, spaní na rozhlednách, v teepee, chatce, zámky, jeskyně, kempy… Jednou se Niki ptala, jestli dnes vybírá aktivity ona. „No jo, dnes je tvůj den.“ „Tak já nechci na Sněžku, ale tam, na tu Stezku v oblacích.“ Takže brzda, blinkr, otočka… 

Pojmenování

Během cesty jsme naše „to“ pojmenovali. Od teď máme Family Road Trip. Taky jsme si dali pár pravidel. Každý den vybírá aktivity jeden z nás. Budeme veselí, nadšení, všechno je dovoleno. A k tomu jsme onu písničku, díky které to všechno začalo, pojali jako takovou FRTovou píseň. Každý den jsme si ji pouštěli v autě.

Určitě ne poslední

FRT se zařadilo na úplně první příčku ze všech dovolených. Ještě jsme ani nepřijeli a děti se už ptaly na FRT II.
Cože? FRT II? No… No proč ne? Jasně! A uděláme ho ještě lepší!

Za 16 dnů jsme ujeli 2400km, z toho několik dnů jsme měli ještě Klárku. Bylo to boží, bylo to super.

Babička

Hned jsem volal babičce, jestli má něco neodkladného na příští týden. Chtěl jsem jí udělat trochu radost a vzít ji s námi. Zaslouží si to. Neměla nic. Super, takže si nic neplánuj, bal se, za 2 dny nám to letí. Chtěla pár podrobností a bylo vyřešeno. 

Přípravy

Honem objednat, vyplnit poukazy, zaplatit, zařídit dovolenou v práci, děti omluvit ze školy, domluvit maminku a tetu na krytí FRT, sbalit, vyměnit peníze, koupit brýle, šnorchly a ploutve, bez toho jet nemůžeme. Udělat knížečky s FRT II a FRT III…

Utajení

Potřeboval jsem děti dostat na letiště. A tak jsem vymyslel, že babička jede s kamarádkami a my ji odvezeme na letiště. Nebylo by to poprvé. Naštěstí děti souhlasily a chtěly se přidat. Uff. Kdyby řekly ne, tak nevím, jak bych to uhrál. Jelikož se Štěpánova paní učitelka prořekla, že je na týden omluvený ze školy, musel jsem improvizovat. S maminkou jsem se domluvil, že vyjede 15 minut po nás a doveze nám kufry. Když jsme přijeli pro babičku, děti viděly, že kufr auta je prázdný. Myslím, že Štěpka tušil a určitě i doufal, ale teď mu bylo jasno, že se nic konat nebude. Hihi.

Úžasná náhoda

Když jsme přijeli na letiště, děti obdivovaly letadla. Babička si „stěžovala“, že ty její kamarádky tady stále nejsou. Po chvíli náhodou přijela maminka, protože se chtěla rozloučit s babičkou a prý jela kolem. Ta je skvělá že? Niki pobíhala chvíli sem, pak zase tam, všechno chtěla vysvětlit a ptala se, kdy taky někam poletíme. Při povídání po mě Štěpka chtěl, abych mu slíbil, že taky poletíme. Někdy. No… No… Tak jo. Někdy jo. Ani netušil, že to letadlo, na které se dívá, je naše. Bylo to moc hezké a úplně mě to zahřálo u srdce. Tohle byl jeden z nejhezčích momentů celého FRT.

Slzičky štěstí

Už jsem je nechtěl napínat a dal jsem oběma knížečky. Na pár stranách bylo napsáno, že FRT II právě začíná. Že potřebují pas, šnorchl, brýle a ploutve, protože FRT II je v Řecku. Pak už tam byl obrázek letadla a místo, kam letíme. Štěpán to přečetl hned a snažil se neuronit slzu. Ale já ji viděl. Byla tam! Byl nadšený i dojatý zároveň a schovával se za maminku, aby to nebylo vidět. Niki to čtení trvalo déle a postupně se jí úsměv a zvědavost měnila v nadšení a pláč. Byla to moc hezké. Oběma se splnilo něco, co si už dlouho přáli. Už pár let jsme u moře nebyli a teď je to tu. Takže pro bágly k mamince do auta, ano, náhodou má v kufru naše kufry. Ta to asi tušila…

FRT II

Ubytovali jsme se v 1 ráno a hned šli hledat moře. Chvíli na to jsme si už máchali nohy v moři. Ve 3 jsme byli zpět a šli spát. Měli jsme krásné ubytování, skvělou restauraci se spoustou jídla, bazén, kousek 2 pláže, nádherné počasí a vůbec všechno. Se Štěpkou jsme chodili ráno na snídani, pak se potápět a pak s ostatními na snídani ještě jednou. Večeře byla podobná. Každý den jsme se potápěli, šnorchlovali u skal, hrávali jsme pinec, kulečník, karty, Niki si ve městě nechala uplést copánky, Štěpánek spíše šetřil. Nice jsme koupili šnorchlovací masku, aby měla stejnou jako my. Každý den jsme babičce říkali, že ji máme rádi a že je to moře má jako poděkování. Bylo to super.

Nápad

3. ročník byl na vymýšlení dost složitý. Ne kvůli chybějícím nápadům, ba naopak. Tentokrát jich bylo až moc. Trip skrz 12 států a 5.000 km v Evropě, letadlem po hlavních městech v Evropě, rafty v Alpách, zážitkové ubytování v ČR (hausbót, ve stromech, v oboře mezi zvířaty, maringotka v lese atd.)… Nakonec to vyhrálo Slovensko a pár splněných přání.

Mimochodem, 3 dny před začátkem FRT III, se mě Niki ptala, jestli už mám vymyšlené FRT IV, protože FRT III jsem tou dobou už vymyšlené měl. Nemám Dupenko.

Game

Byla to hra. Na Žluťáscích byly QR kódy a na webu instrukce a úkoly. Bylo to fajn. Začalo to hledáním žluťásků několik měsíců před začátkem FRT. Ti navydly děti na vlak, protože jeli sami až na Girov. Tam za námi přijela maminka s Gerdou, babička i teta. Děti rozdělávali oheň křesadlem, vařili oběd, vyráběli ptačí budky, šli jsme na rozhlednu Velkou Čantoryi… Pak Malá Fatra a Jánošíkovy diery, Velká Fatra a celý den na Ferratách na Skalce. Pak na pár dnů Drábsko a farma Marekov Dvor s koňmi. A nakonec Vysoké Tatry. 50km na kolech, lanovky, zubačka, letadlo… A pak domů.

Očekávání

Občas se stane, že se snažíme něco přivést k takové dokonalosti, až to zkrachuje. Duch FRT se vytratil 3. den, kdy jsem pro záchranu „aspoň něčeho“, musel prozradit vše, co je v plánu. Najednou se z FRT stala prostě dovolená. Už tomu chybělo to napětí, jiskra, hra, všechno to, o co jsem se měsíce snažil. Mrzí mě to. Moc.

Budoucnost

FRT se změní. Bude méně nákladné, méně zážitkové, na kratší dobu a jen s těmi, kteří se budou těšit, nebudou to kazit a vydží celé FRT bez telefonu a sluchátek.


Jo a nově bude FRT i pro mě. Doteď totiž bylo jen pro děti.